No. 21. - Skříňka s šuplíky

 

Nenechte se zmást. Je to ta samá skříňka "před a po".

Nalezenec u zdejší ZŠ. Na konci školního roku stála u popelnic. Je malinká, na stůl nebo na polici.

 

Dýhu jsme komplet odstranili, odlupovala se. Nahradili jsme ji taky na čelech šuplíků a udělali takový chyták. Šuplíky jsou stále jen tři i když jich na první pohled napočítáte devět :o)).



 

Korpus upravený pomocí Chalk Paint a tmavého vosku vše od Annie Sloan. Čela ořechovou lazurou a lakem ... z OBI :o))

 

 

 

 

 

No. 20. - skříň s pastelovými trojúhelníky

Tahle skříň je moje "pucovaná" prvotina. Mám ji už dlouho.
Byla dřív než tento blog a dřív než moje odvaha publikovat to co tvořím.
Vyhandlovaná v jednom bazaru za osm stovek.
Nemám ani původní foto. Pro Vaši představu jsem přiložila jednu fotku vnitřní strany dvířek, takovou barvu měla skříň i zvenku. Klasický rustikální styl, nic starého a starožitného, byla určena na televizi - horní část, spodní střední část na přehrávače, spodní boční na uložení CD/DVD. V "zádech" byly otvory na kabeláž.

Tenkrát jsem velmi bojovala s pochybami zda použít barvu a natřít "to dřevo". Touha použít barvu byla ale nakonec větší než společensky (v mé hlavě) zakotvené dogma, že natírat dřevo barvou je neuctivé.

Vidíte a tak to vlastně všechno začalo a já se stala častým návštěvníkem prodejen s barvami....

Ještě jedna příhoda se k této skříni váže. V místním OBI mi vyšel vstříc pán, který tam míchá barvy. Normálně by mi Balakryl nenamíchal, ale protože je trochu dobrodruh a viděl i mé odhodlání, vzali jsem plechovku bílého Balakrylu a namíchali s pigmenty nějakého jiného výrobce. Oba jsme tušili, že by to mělo zafungovat... Zafungovalo. A navíc jsme spiklenecky vymysleli, že u pokladny se budu tvářit, že v plechovce je bílá.. (On ten pigment taky něco stojí...cca 15Kč :o))).

Na výběr této zelené jsem byla tenkrát pyšná a doteď se mi líbí. Jen na fotkách je taková šedivá. Na  výrobu "patiny" jsem byla opatrná. Jen nesměle přebroušeno na hranách a lehce voskováno.

A tak tu dlouho věrně stála aniž by blogový svět o jejím prvorozenectví věděl. Snáší trpělivě mé vrtochy s přemisťováním a střídáním jejího obsahu. Jednou je tam ložní, jednou boty, jednou moje oblečení. Pokaždé když doma řeším nedostatek úložných prostor.

A za to dostala nový kabátek :o). Něco, co se mi už dlouho líbí. Trojúhelníky a pastelové tóny.
Já jsem prostě geometrická ...?!
A fakt jí to sluší...

PS: Použila jsem tyto křídové barvy, odstíny jsem namíchala přidáním bílé. Nutno ještě podotknout, že zde nebyl plně využit potenciál křídových barev. Ten začínám chápat a čekám na tu správnou příležitost, kde by se dal využít.



 

 

 

Křídové barvy - Chalk Paint - nesmělý test

Mno, tak, velmi nesměle jsem se pustila do testu křídových barev. Něco malého.
Obyčejné, neupravené dřevěné rámečky z IKEA jsme měli doma už dlouho.

Barva je svou konzistencí celkem hustá, ale prý lze bez problémů ředit vodou. Já neředila. Záleží na tom, jakého efektu chcete dosáhnout. Já jsem věděla, že chci aby byl povrch strukturovaný, hrubý. Chystala jsem se totiž použít tmavý vosk a jeho efekt nejlépe vynikne na hrubém podkladu.

Modrý rámeček je natřený jednou vrstvou barvy. Po zaschnutí budí natřený povrch opravdu trochu suchý až prašný dojem. Jakoby jste skutečně vzali křídu a rámeček místo vedle místečka pomalovali silnou vrstvou křídy. Bez další povrchové úpravy by mne výsledek moc neoslovoval.

Nanesla jsem tedy průhledný vosk od Annie Sloan. Připomíná mi konzistencí i zabarvením sádlo. Napadlo mne, že by se vlastně taky dalo použít :o)). Vosk má ale tu výhodu, že nezůstane mastný a zasychá.
Pak tmavý vosk. Utřít do čista. Po zaschnutí (stačí 20 min) vyleštit. Nanášela jsem i leštila hadříkem.

Modrý rámeček jsme se snažila natřít spíš "hladce". Tahy štětcem jsme vedla  jedním směrem, stejně tak při voskování.

Zelený rámeček jsem nejdřív natřela "pískovým" odstínem. Chtěla jsem ještě přidat efekt, který vzniká vrstvením barev. Lepší by byl jako základ jiný odstín, tento totiž dost splývá s původní podobou rámečku, světlým dřevem. Tím jak je barva hustá a tolik se nerozlívá můžete štětcem "patlat" jak chcete. Čím víc tím líp. Barva rychle zasychá což vám ještě pomáhá.
Po zaschnutí natřeno zelenou.
Světlý vosk, tmavý vosk.
Hrany obou rámečků nakonec přebroušeny smirkovým papírem.

Tak vám nevím. Nechci se "holedbat", ale já mám pořád pocit že, při troše šikovnosti a odvahy, lze to samé udělat s Balakrylem. Zatím jsem s ním dělala vše co je na tomto blogu. Posuďte sami....
Teď už fotoreportáž.

Původní rámeček:

 

 

 

 

 

Natřeno, bez vosku:

 

 

 

 

 

 

 

 

 Na modrém rámečku přidán světlý vosk:

 

 

 

 

 

 

Oba rámečky se světlým voskem:

 

 

 

 

 

 

Konečná podoba obou. Převoskováno tmavým, přebroušeno, přeleštěno:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Křídové barvy - Chalk Paint od Annie Sloan

Mám! Doma!
Od mého muže k narozeninám :o).
U nás je neseženete. Nejblíž v Polsku nebo Holandsku.
V překladu  - křídové barvy. Jak jsem pochopila tak nejsou z křídy ani to nejsou barvy prvotně určené jako podklad pro kresbu křídou. Není to ani tabulová barva. Ale klidně na ni křídou pište, jde to prý vlhkým hadříkem umýt.
Název spíš hovoří o tom, jaký pocit máte když si na natřený nábytek sáhnete.

Prý hodně univerzální. Údajně drží téměř na všem. Věc kterou chcete natírat nemusíte předem brousit. Dají se míchat mezi sebou....no nekup to :o)). Ovšem jsou dost drahé :o(.

Ale nejvíc se těším na práci s voskem, to je to co mne nejvíc zajímá.
Myslím, že efekty, které se dají s těmito barvami dělat může člověk dosáhnout i s Balakrylem. Jde o to se nebát. Balakryl vám také namíchají do vysněného odstínu.
S vosky je to u nás horší a nebo jen špatně hledám :o)).

Mám jen pár vzorků. Zkusím a uvidím. Pak teprve objednám větší.

No a co já bych tak natřela? Co bych jenom natřela?
A kde vzít čas ??
Až potkám zlatou rybku budu si přát aby mi stačilo 6 hodin spánku...

 

 

 

 

 

No. 19. - dětský stůl

Cítila jsem to dlouho téměř jako zločin – že kluci nemají v pokojíku pořádnější stolek.

Kovová konstrukce je z vyřazeného stolku jedné mateřské školky, deska ze sklepa, nejspíš zbytek z nějaké skříně.

Dřevěný les s houbami byl taky vyřazen... nemohla jsem to tam  nechat :o).

Ještě časem snad přibydou jiné židličky. Nikoli školkové.

 Prošla jsem po delší době depozitář plechovek s barvami. Modrá jednoznačně vede, mám jich nejvíc.



 

 

 

 

 

 

 

PŮVODNÍ STAV:

 

 

 

No. 18. - pletené stínítko na lampu (chevron navíc)

A hned dvakrát.
Obojí mám už dlouho hotové.
Pletený je z loňské zimy.
A chevron vzor se stále drží mezi favority.

No. 17. - stojan na časopisy

Tak toto je jen maličkost. Bohužel opět nemám foto "před". Byl to rychlý impuls a chvilka kdy jsem seběhla do sklepa, popadla barvu a za pár minut bylo natřeno. Po zaschnutí jen lehce zpatinováno.

Starý stojan na časopisy jako zásobník na papíry. Klukům do pokojíku. Zařizování pokoje je stále v procesu. Pořád to ještě není úplně ono. Není jednoduché skloubit dohromady více požadavků: aby to bylo přehledné, dostupné a funkční, aby se to jednoduše uklízelo (hlavně dětem), aby bylo poznat co tam patří a v neposlední řadě aby to bylo pěkné a celkový prostor byl útulný.

Barvy je stále dost, ještě s ní počítám na nějaké věci. Poprvé jsem ji použila na stoličku ke klavíru. V pokojíku za postelemi je stejná modrá (určená na zeď, ne Balakryl! :o) ). Je to vtipné, barvy pořízeny s ročním odstupem, v jiných obchodech ... čapnu tam vzorník, vyberu a doma zjistím, že je to vlastně na chlup stejný odstín. Víte kolik jich ve vzorníku je? Hooodně...


 

No.16. - úložné boxy na hračky

Dva staré šuplíky z vyplavené stodoly. Byly původně součástí starého, kovového pracovního stolu. Bylo potřeba je pořádně vyčistit, hlavně uvnitř, odmastit, z čela šuplíků odstranit barvu. Ta se i přesto drží...tak ať se drží, víc jsem se s ní neprala. Zvenku ošetřeno voskem, uvnitř vodou ředitelná barva. Úchytky původní.
Po dlouhé době příspěvek. Dávám vědět, že žiju, že už mě svrbí ruce chutí do dalšího "pucování", ale zatím není čas nazbyt.
PS: A ten závěs vedle okna je trochu IKEAHACKER, aneb utěrkahacker, chacháá…